Zimy jsou v Česku dlouhé a sluníčko často nesvítí celé dny – proto se nabízí otázka, nakolik jsou fotovoltaické panely během zimy výkonné. Podíváme se tedy na výkon elektrárny v průběhu roku a rozebereme, jaké faktory v zimě tento výkon ovlivňují.
V zimě vyrobí panely třikrát méně elektřiny než v létě
Podle údajů evropského informačního portálu PVGIS vyrobí modelová fotovoltaická elektrárna umístěná v ČR zhruba 1097 kW ročně. Pro výpočet byla zvažována elektrárna na střeše domu v Praze, s orientací na jih pod úhlem 35° o výkonu 1 kWp.
V letních měsících, kdy slunce svítí nejvíce, je samozřejmě výkon elekrárny nejvyšší. Vrcholu dosahuje v měsících duben až srpen, kdy panely zvládnou vyrobit 123 až 132 kWh za měsíc. Přes zimu výkon klesá, ale ani v nejchladnějším období roku není nulový. Nejslabšími měsíci jsou listopad, prosinec a leden, ve kterých se výkon elektrárny pohybuje mezi 37 až 42 kWh měsíčně.
“Slabé” období roku je tak relativně krátké a již zhruba od března se výkon fotovoltaické elektrárny výrazně zvyšuje a v dubnu už dosahuje prakticky maximálních hodnot.
Kromě samotného slunečního svitu totiž hraje roli i venkovní teplota. S rostoucí teplotou klesá výkon – panel rozpálený letním sluníčkem na 50°C má o 20 % nižší výkon než při teplotě 25°C. Naopak v zimě pak je nízká teplota důvodem vyššího výkonu i při nižší míře oslunění.
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/
Výkon fotovoltaiky samozřejmě nebude u všech instalací stejný. I v rámci České republiky jsou mezi hodnotami slunečního svitu výrazné rozdíly – zatímco například v severních Čechách slunce svítí méně než 1200 hodin ročně, v Aši nebo na jižní Moravě činí průměrná doba osvitu přes 1800 hodin za rok.
Dlouhodobý průměr roční úhrnné doby trvání slunečního svitu v hodinách, pro období 2010-2039. Zdroj: chmu.cz
Kromě lokality hrají v propočtu výkonnosti roli ještě další faktory, zejména orientace střechy na světovou stranu a sklon panelů. Dále také rozhoduje například míra zastínění okolními budovami či stromy, typ použitých panelů a jejich stáří a mnoho dalších proměnných. Výkon fotovoltaických panelů během zimy (i v rámci celého roku) tak nelze určit plošně, ale vždy pro konkrétní instalaci na konkrétním místě.
Panely pokryté sněhem vyrobí méně energie
Zakryté panely vyrobí méně elektřiny. Takové pravidlo platí, ať už zakrytí způsobí trus ptáků, listí, anebo sníh. Proto si řada lidí v zimě klade otázku, zda by měli z fotovoltaických panelů odmetat sníh. V praxi je ale taková otázka často zbytečná – i když na panely nasněží, sníh většinou z panelů díky jejich hladkému povrchu a naklonění samovolně sklouzne. Výjimkou jsou horské lokality ve vyšší nadmořské výšce, kde může být odklízení sněhu nutností.
Při ometání sněhu z panelů se vyplatí dodržovat základní pravidla. Hlavní je zajistit vlastní bezpečnost – pokud je přístup na střechu z jakéhokoliv důvodu nebezpečný, je lepší variantou nechat panely zasněžené než riskovat zranění. Dále se doporučuje předem vyklidit prostor, kam sníh ze střechy dopadne, aby během sesuvu nemohl nic (a nikoho) ohrozit. Důležitý je také výběr vhodného náčiní. Sníh by se měl z panelů odmetat pouze hladkými násadami či košťaty, které nepoškodí povrch panelů.
Alternativní variantou je instalovat na střechu speciální ohřívací zařízení, díky kterému sníh nebo námraza rychle roztaje. Lze také použít například zahradní fukar na listí (a sníh s ním odfouknout) nebo hadici s vlažnou vodou, která sníh okamžitě rozpustí.
Fotovoltaika se může vyplatit v létě i v zimě
Zvažujete pořízení fotovoltaické elektrárny? Ozvěte se nám pomocí kontaktního formuláře níže a rádi se vám budeme věnovat.